26. Proto se mé srdce raduje,moje ústa zpívají,vždyť i pro mé mrtvé tělo zůstává naděje.
27. Ty mne nenecháš mezi mrtvými,nedopustíš, aby tělo tvého vyvoleného podlehlo zkáze.
28. Povedeš mne cestou životaa dáš mi, abych se radoval u tebe.‘
29. Je nám všem jasné, že dávný král David zemřel, byl pochován a jeho hrob je tady až dodnes.
30. Nemluvil tedy o sobě, ale prorokoval to o Mesiáši, který podle Božího slibu měl být Davidovým potomkem. A tak když říkal, že nezůstane mezi mrtvými a jeho tělo nepodlehne zkáze,
31. viděl vlastně dopředu Kristovo vzkříšení z mrtvých.
32. Ano, právě Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit.
33. Nyní je na nebesích po Boží pravici a má právo dávat svatého Ducha. Všechno to zvláštní, co vidíte a slyšíte, pochází od něho.
34-35. A zase David nemluvil o sobě, když napsal: ‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, až ti všechny nepřátele položím k nohám.‘
36. Ať tedy ví každý Izraelec: Toho Ježíše, kterého jste ukřižovali, toho poslal Bůh jako Pána a Mesiáše!“
37. Petrova slova zasáhla mnoho posluchačů a ti se začali ptát apoštolů: „Bratři, co máme dělat?“
38. „Litujte svých hříchů,“ volal Petr, „vyznávejte je a na znamení Božího odpuštění přijměte křest, který Ježíš Kristu určil pro své následovníky. Také vy dostanete Ducha svatého.