18. „Ani vy tomu nerozumíte? divil se Ježíš. Nechápete, že duši člověka nemůže uškodit to, co snědl?
19. Vždyť jídlo neznečišťuje nitro; projde jen žaludkem a vychází ven.“
20. K tomu připojil: „Člověku škodí to, co pochází z jeho nitra.
21. Tam se líhnou zlé myšlenky, necudnost,
22. nevěra, krádež, vražda, sobectví, zlost, podlost, sprostota, závist, urážky, pýcha a všelijaké výstřednosti.
23. To je to zlo, které vychází z nitra člověka a odděluje ho od Boha.“
24. Když opustil Ježíš Galileu, odešel na sever do pohanské Fénicie, kde se ubytoval v jednom domě. Chtěl utajit svou přítomnost, ale bylo to marné; už se o něm vědělo i tam.
25. Tak o něm uslyšela i jedna Syroféničanka.
26. Přišla a prosila ho na kolenou, aby uzdravil její pomatenou dceru.
27. Ježíš jí odpověděl: „Přišel jsem především pro ty, kdo se hlásí k živému Bohu. Nech nejprve najíst děti. Nebylo by správné vzít jim jídlo a hodit je štěňatům.“
28. Žena se však nevzdala: „To je pravda, Pane, ale i štěňata sbírají pod stolem, co dětem upadne.“