21. Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
22. Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
23. Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
24. Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
25. Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
26. Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
27. k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
28. Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
29. Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
30. Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
31. Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
32. Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván „Syn Nejvyššího“.
33. Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“
34. Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
35. Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
36-37. Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
38. Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“ Pak anděl odešel.