26. Plují tam lodě -- i livjátán, kterého jsi vytvořil, aby ses z něj radoval.
27. Ti všichni vzhlížejí k tobě, že jim dáš potravu ve svůj čas.
28. Dáváš jim, a oni si berou, otvíráš svou ruku a sytí se dobrem.
29. Když skryješ svou tvář, děsí se, když jim odejmeš ducha, hynou a navracejí se v prach.
30. Když posíláš svého ducha, jsou stvořeni. Tak obnovuješ tvář země.
31. Kéž Hospodinova sláva trvá věčně! Kéž se Hospodin raduje ze svého díla!
32. Pohlédne na zemi a ta se roztřese, dotkne se hor a vzplanou.