3. Když byli u Míkova domu, všimli si hlasu toho lévijského mládence. Zašli tam a zeptali se ho: Kdo tě sem přivedl? Co tady děláš? Co to tu máš?
4. Odpověděl jim: To a to se mnou Míka dojednal, najal mě a já jsem se mu stal knězem.
5. Nato mu řekli: Prosíme, doptávej se Boha, ať poznáme, zdali dopřeje úspěch naší cestě, po níž jdeme.
6. Kněz jim řekl: Jděte v pokoji. Vaše cesta, po níž půjdete, je před Hospodinem.
7. Těch pět mužů šlo, přišli do Lajiše a viděli lid, který v něm byl poklidný, bydlel v bezpečí po způsobu Sidónců a byl bezstarostný. Nikdo v zemi nepotupoval úmluvu, nezískával vlastnictví mocí. Byli daleko od Sidónců a neměli s nikým úmluvu.
8. Vrátili se ke svým bratrům do Soreje a Eštaólu. Jejich bratři se jich zeptali: Jak jste na tom?
9. Odpověděli: Vstaňte a vytáhneme proti nim, protože jsme viděli tu zemi a hle, je velmi dobrá, ale vy jste neteční. Nebuďte líní jít, vstoupit do té země a obsadit ji.
10. Až vytáhnete, přijdete k bezstarostnému lidu a země je rozlehlá na všechny strany, vždyť Bůh ji vydal do vaší ruky -- místo, kde není nouze vůbec v ničem, co bývá na zemi.
11. I vyrazilo odtamtud z danovské čeledi, ze Soreje a z Eštaólu, šest set mužů, přepásaných válečnými zbraněmi.
12. Vytáhli a utábořili se u Kirjatjearímu v Judsku. Kvůli tomu nazvali ono místo Danovský tábor a je tomu tak až do tohoto dne. Všimněte si ho za Kirjatjearímem.
13. Odtamtud prošli efrajimským pohořím a přišli až k Míkovu domu.
14. Tu promluvilo těch pět mužů, kteří se vydali prozkoumat zemi Lajiš. Řekli svým bratrům: Zdalipak víte, že je v těchto domech efód, domácí bůžek a tesaná a litá modla? Nuže, rozvažte, co provedete.
15. Zašli tam tedy, přišli k domu toho lévijského mládence, k domu Míkovu, a zeptali se ho, jak se mu daří,
16. zatímco šest set mužů z Danových synů, přepásaných válečnými zbraněmi, stálo u vchodu do brány.
17. Pak vystoupilo těch pět mužů, kteří se vydali prozkoumat zemi. Přišli tam, vzali tu tesanou modlu a efód, domácího bůžka i litou modlu. Kněz přitom stál u vchodu do brány se šesti sty muži, přepásanými válečnými zbraněmi.
18. Když ti muži vešli do Míkova domu a vzali tesanou modlu, efód, domácího bůžka a litou modlu, zeptal se jich kněz: Co to děláte?
19. Odpověděli mu: Mlč, polož si ruku na ústa a pojď s námi. Buď nám otcem a knězem. Co je lepší: Abys byl knězem domu jednoho muže, nebo abys byl knězem kmene a čeledi v Izraeli?
20. To se srdci toho kněze líbilo. Vzal efód, domácího bůžka a tesanou modlu a vstoupil mezi lid.
21. Nato se obrátili a vyšli. Malé děti, dobytek a cenný majetek umístili před sebe.
22. Vzdálili se od Míkova domu a tu se shromáždili muži z domů, které stály u domu Míkova, a stíhali syny Danovy.