9. Avšak Festus, který se chtěl Židům zavděčit, Pavlovi odpověděl: “Chceš vystoupit do Jeruzaléma a tam být z toho přede mnou souzen?”
10. Pavel řekl: “Stojím před císařským soudem, kde mám být souzen. Židům jsem v ničem neublížil, jak i ty velmi dobře víš.
11. Jestliže jsem tedy vinen a učinil jsem něco, co zasluhuje smrt, nezdráhám se zemřít. Neníli však nic na tom, z čeho mne tito lidé obviňují, nikdo mne jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři.”
12. Nato Festus promluvil s radou a odpověděl: “K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš.”
13. Uplynulo několik dní a do Cesareje přijeli král Agrippa a Bereniké a pozdravili Festa.
14. Když tam už nějaký čas pobývali, předložil Festus králi Pavlův případ. Řekl: “Je tu od Félixe jako vězeň ponechán jeden muž,
15. o kterém mi velekněží a starší Židů podali zprávu, když jsem byl v Jeruzalémě, a žádali jeho odsouzení.