25. Když Petr vstupoval, Kornélius mu vyšel vstříc, padl k jeho nohám a poklonil se.
26. Petr ho pozdvihl a řekl: “Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk.”
27. Za hovoru s ním vešel dovnitř a nalezl tam mnoho shromážděných lidí.
28. I řekl jim: “Vy víte, jak nezákonné je pro židovského muže připojovat se k člověku z jiného národa nebo ho navštěvovat. Ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nepokládal za poskvrněného nebo nečistého.
29. Proto jsem také bez odmluvy přišel, když jsem byl pozván. Ptám se tedy, z jakého důvodu jste mne pozvali.”
30. A Kornélius odpověděl: “Před čtyřmi dny [jsem se postil] do této hodiny [a o] deváté [hodině] jsem se modlil ve svém domě, a hle, přede mnou stál muž v zářivém rouchu