2. Jestliže byl Abraham ospravedlněn ze skutků, má se čím chlubit, ale ne před Bohem.
3. Neboť co praví Písmo? "Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost."
4. Tomu, kdo pracuje, se mzda nedává z milosti, nýbrž z povinnosti.
5. Kdo však (pro svou spravedlnost) nepracuje, ale spoléhá na toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se jeho víra pokládá za spravedlnost.
6. Tak i David vypravuje o blahoslavenství člověka, jemuž Bůh připisuje spravedlnost bez skutků:
7. "Blahoslavení jsou ti, jejichž nepravosti byly odpuštěny a jejichž hříchy byly přikryty.
8. Blahoslavený je muž, jemuž Pán vůbec nepřipočte hřích."
9. Vztahuje se toto blahoslavenství jen na obřezané, nebo také na neobřezané? Říkáme totiž: "Abrahamovi byla víra počtena za spravedlnost."