16. neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.
17. Vždyť nadarmo se roztahuje síť před zraky těch, co mají křídla.
18. Ale tito nastražují léčku k prolití vlastní krve, číhají na svou duši.
19. Tak dopadne každý, kdo pro sebe nekalý zisk hrabe. Připraví svého pána o duši.
20. Moudrost křičí na ulicích, na náměstích pozvedá svůj hlas.
21. Volá na nároží rušných ulic, u vchodů do bran, ve městě pronáší svou řeč:
22. Dokdy budou prostoduší milovat prostoduchost, posměvači si budou libovat v posmívání a hlupáci budou nenávidět poznání?