4. Jako věž Davidova je tvá šíje ztepilá. Na tisíc zavěšeno na ní štítů, výstroj samých to hrdinů.
5. Dva koloušci je dvojice prsů tvých, dvojčátka gazelí, jež pasou se v liliích.
6. Než zavane den a prchnou stíny, vyjdu si k té hoře myrhy, k pahorku vonných pryskyřic.
7. Celá jsi krásná, lásko má, není na tobě poskvrna.
8. Nevěsto, se mnou z Libanonu, se mnou z Libanonu sestup dolů. Shlédneš z vrcholu Amány, z vrcholu Seníru a Chermónu, ze lvích doupat, z hor leopardů.
9. Srdce jsi mi odjala, nevěsto má nejdražší, srdce jsi mi odjala očkem svým jediným, zákrutem jediným svého náhrdelníku.