17. Přišel k němu a tam u jeho zápalné oběti stál on a s ním moábská knížata. Balák se ho zeptal: Co promluvil Hospodin?
18. Nato pronesl svou průpověď: Vstaň, Baláku, a slyš, naslouchej mi, synu Sipórův!
19. Bůh není člověk, aby lhal, ani syn člověka, aby litoval. Což by on řekl a neučinil, promluvil a nenaplnil to?
20. Hle, dostal jsem příkaz žehnat; on požehnal, nemohu to změnit.
21. Není vidět neštěstí v Jákobovi, nelze zahlédnout trápení v Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, královský pokřik je v něm slyšet.
22. Bůh, který ho vyvedl z Egypta, je pro něj jako roh divokého tura.