33. I stalo se, když se od něho oddělovali, že Petr řekl Ježíšovi: “Mistře, je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.” Nevěděl, co mluví.
34. Zatímco to říkal, objevil se oblak a zastiňoval je. Ulekli se, když vcházeli do oblaku.
35. A z oblaku se ozval hlas: “Toto je můj Syn, Vyvolený, toho poslouchejte.”
36. A když zazněl ten hlas, nalezli Ježíše samotného. Umlkli a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co uviděli.
37. Stalo se příštího dne, když sestoupili s hory, že mu vyšel vstříc veliký zástup.
38. A hle, jakýsi muž ze zástupu zvolal: “Učiteli, prosím tě, podívej se na mého syna, je můj jediný!
39. Hle, zachvacuje ho duch a on znenadání křičí, lomcuje jím, až má pěnou kolem úst, a jen stěží od něho odchází; tak ho moří.
40. Poprosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli.”
41. Ježíš odpověděl: “Ach, pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď sem svého syna.”
42. Ještě když přicházel, démon ho povalil a zalomcoval jím. Ježíš pohrozil nečistému duchu, uzdravil dítě a vrátil je jeho otci.
43. Všichni byli ohromeni nad Boží velebostí. Zatímco se všichni podivovali nad tím vším, co činil, řekl svým učedníkům:
44. “Vložte si do svých uší tato slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidí.”
45. Oni však tomuto výroku nerozuměli, byl před nimi zahalen, aby jej nepochopili; a báli se ho na tento výrok zeptat.
46. Napadla je myšlenka, kdo že je z nich největší.
47. Protože Ježíš znal uvažování jejich srdce, uchopil dítě, postavil je vedle sebe
48. a řekl jim: “Kdo by přijal toto dítě na základě mého jména, mne přijímá, a kdo by přijal mne, přijímá toho, který mne poslal. Neboť kdo je nejmenší mezi vámi všemi, ten je veliký.”
49. Jan na to řekl: “Mistře, viděli jsme kohosi, jak ve tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože nechodí s námi.”
50. Ježíš mu řekl: “Nebraňte mu, neboť kdo není proti vám, je pro vás.”
51. Stalo se, když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru, že se pevně rozhodl jít do Jeruzaléma.
52. Poslal před sebou posly; ti vyšli a vstoupili do jedné samařské vesnice, aby pro něho vše připravili.
53. Ale tam jej nepřijali, protože byl rozhodnut jít do Jeruzaléma.