23. Všem pak říkal: “Chceli kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe a [každý den] vezme svůj kříž a následuje mne.
24. Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji; kdo by však svou duši zahubil kvůli mně, ten ji zachrání.
25. Vždyť co člověku prospívá, když získal celý svět, ale sebe poškodil nebo zahubil?
26. Neboť kdo by se styděl za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, když přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.
27. Vpravdě vám pravím: Jsou někteří z těch, kdo tu stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud nespatří Boží království.”
28. Asi osm dní po těchto slovech vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se pomodlil.
29. A když se modlil, vzhled jeho tváře se změnil a jeho oděv se bělostně rozzářil.
30. A hle, dva muži s ním rozmlouvali -- byli to Mojžíš a Eliáš,
31. kteří se ukázali v slávě a mluvili o jeho odchodu, který se měl naplnit v Jeruzalémě.
32. Petr a jeho druhové byli obtíženi spánkem. Když se probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže stojící s ním.
33. I stalo se, když se od něho oddělovali, že Petr řekl Ježíšovi: “Mistře, je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.” Nevěděl, co mluví.
34. Zatímco to říkal, objevil se oblak a zastiňoval je. Ulekli se, když vcházeli do oblaku.
35. A z oblaku se ozval hlas: “Toto je můj Syn, Vyvolený, toho poslouchejte.”
36. A když zazněl ten hlas, nalezli Ježíše samotného. Umlkli a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co uviděli.
37. Stalo se příštího dne, když sestoupili s hory, že mu vyšel vstříc veliký zástup.
38. A hle, jakýsi muž ze zástupu zvolal: “Učiteli, prosím tě, podívej se na mého syna, je můj jediný!
39. Hle, zachvacuje ho duch a on znenadání křičí, lomcuje jím, až má pěnou kolem úst, a jen stěží od něho odchází; tak ho moří.
40. Poprosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli.”
41. Ježíš odpověděl: “Ach, pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď sem svého syna.”