26. Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?”
27. A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno.
28. Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál.
29. Oni však na něho naléhali slovy: “Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se již nachýlil.” I vstoupil, aby s nimi zůstal.
30. A stalo se, když s nimi zaujal místo u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim.
31. Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným.
32. A řekli si spolu: “Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?”
33. A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi,
34. a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi.
35. A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.
36. Zatímco o tom mluvili, postavil se on uprostřed nich [a řekl jim: “Pokoj vám.”]
37. Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha.
38. Řekl jim: “Proč jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti?
39. Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.”