4. Prorazil šachtu údolím daleko od místa, kde pobývá člověk. Zapomenutí lidskou nohou houpou se na laně, daleko od člověka se klátí.
5. Země, z níž vzchází úroda, je zespodu převrácena jakoby ohněm.
6. Její kameny jsou nalezištěm safírů, obsahuje zlatý prach.
7. Pěšinu k němu, tu dravec nezná, ani oko luňáka černého ji nezahlédlo.
8. Pyšná mláďata po ní nešlapala, lev po ní nevlekl kořist.
9. Člověk svou rukou sáhl na křemen, hory od základů převrátil.