14. Vrah vstává za svítání, skolí chudého a nuzného a v noci se objeví jako zloděj.
15. Oko cizoložníka vyhlíží soumrak a on si říká: Nikdo si mě nevšimne; a roušku si položí na tvář.
16. Za tmy se prokopal do domů, kde se ve dne uzavřeli; světlo neznají.
17. Pro ně je totiž ráno zároveň nejhlubší tmou, protože pozná hrůzy nejhlubší tmy.
18. Je lehký na vodní hladině, jejich díl v zemi je zlořečen, nevydá se směrem k vinicím.
19. Vyprahlá země i žár pohlcují vodu ze sněhu, podsvětí ty, kdo zhřešili.
20. Zapomene na něho matčino lůno, larvám se stal sladkým, už nebude připomínán. Zvrácenost bude jako strom zlomena.