16. Tvář mi opuchla od pláče, na mých víčkách je nejhlubší tma.
17. Přitom na mých rukou není násilí a má modlitba je čistá.
18. Země, nepřikrývej mou krev, ať není místo odpočinku pro můj úpěnlivý křik.
19. Již nyní, hle, na nebesích je můj svědek a na výšinách můj přímluvce.
20. Mí přátelé jsou mi prostředníky; mé oko prolévá slzy před Bohem.
21. Nechť může někdo vést za muže spor s Bohem, lidský syn za svého bližního.
22. Protože přejdou vyměřená léta, a půjdu stezkou, z níž se nevrátím.