5. Kéž se stane, že nadobro zmlknete, to ať je vaší moudrostí.
6. Slyšte přece mou stížnost, věnujte pozornost námitkám mých rtů.
7. Cožpak budete kvůli Bohu prohlašovat zvrácenost, budete kvůli němu prohlašovat záludnost?
8. Budete mu snad nadržovat, pokud za Boha povedete při?
9. Bude to snad dobré, až vás prověří, jestliže ho chcete podvádět, jako se podvádí člověk?
10. Přísně vás pokárá, pokud budete tajně nadržovat.
11. Což vás neohromí jeho vznešenost a nepadne na vás strach z něj?
12. Vaše vzpomínky jsou pořekadla z popela, vaše obranné valy jsou jako valy z hlíny.
13. Mlčte a nechte mě být, ať mohu promluvit já, ať na mě přijde cokoliv.
14. Proč mám nést své maso ve svých zubech a svůj život brát do svých rukou?
15. Jestli mě skolí, budu v něho skládat naději; pouze nechám rozsoudit v jeho přítomnosti své cesty.
16. I to je mi ke spáse, neboť bezbožný před jeho tvář nepřijde.
17. Poslouchejte bedlivě mé slovo a můj výrok ať pronikne do vašich uší.
18. Hle, nyní jsem se připravil na soud; vím, že já budu v právu.
19. Kdo to se mnou chce vést při? Vždyť bych teď umlkl a vydechl naposled.
20. Jen dvě věci se mnou nedělej; tehdy se před tebou nebudu muset skrývat:
21. Svou ruku ode mě vzdal a hrůza z tebe ať mě neděsí.
22. Pak volej a já odpovím, anebo budu mluvit já a ty mi odpověz.
23. Kolik mám zvráceností a hříchů? Dej mi poznat mé přestoupení a můj hřích.
24. Proč chceš skrývat svou tvář a považovat mě za svého nepřítele?