34. Babylonský král Nebúkadnesar mě požíral a přivedl do zmatku, odložil mě jako prázdnou nádobu. Spolkl mě jako mořský drak, své břicho naplnil mými lahůdkami a vyvrhl mě.
35. Násilí spáchané na mně a na mém těle ať dopadne na Babylon, ať řekne obyvatelka Sijónu. Má krev na obyvatele Chaldejska, ať řekne Jeruzalém.
36. Proto takto praví Hospodin: Hle, povedu tvůj spor a vykonám tvou pomstu. Vysuším jeho moře a nechám vyschnout jeho pramen.
37. Babylon se stane hromadou kamení, doupětem šakalů, předmětem hrůzy a úžasu; bude bez obyvatel.
38. Společně budou řvát jako mladí lvi, kňučet jako lví mláďata.
39. Až se rozpálí, připravím jim hostinu, opiji je do bujarosti; pak usnou věčným spánkem a neprobudí se, je Hospodinův výrok.