12. Ježíš k nim opět promluvil: “Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.”
13. Farizeové mu řekli: “Ty svědčíš sám o sobě; tvé svědectví není pravé.”
14. Ježíš jim odpověděl: “I když svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé, protože vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím ani kam jdu.
15. Vy soudíte podle těla; já nesoudím nikoho.
16. Jestliže já přece soudím, můj soud je pravdivý, protože nejsem sám, ale jsem já a ten, který mne poslal, Otec.
17. A ve vašem Zákoně je napsáno, že svědectví dvou osob je pravé.
18. Jsem to já, kdo svědčí o sobě, a svědčí o mně také ten, který mne poslal, Otec.”
19. Řekli mu: “Kde je tvůj Otec?” Ježíš odpověděl: “Neznáte ani mne ani mého Otce; kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.”
20. Tato slova řekl u pokladnice, když učil v chrámě. A nikdo ho nezajal, protože ještě nepřišla jeho hodina.
21. [Ježíš] jim opět řekl: “Já odcházím; budete mne hledat, ale zemřete ve svém hříchu. Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.”
22. Židé říkali: “Chce se snad zabít, že říká: "Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete"?”
23. I říkal jim: “Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.
24. Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že Já jsem, zemřete ve svých hříších.”
25. Říkali mu: “Kdo jsi ty?” Ježíš jim řekl: “Co vám od počátku říkám.
26. Mnoho mám o vás mluvit a soudit; ale ten, který mne poslal, je pravdivý, a já mluvím ve světě to, co jsem slyšel od něho.”
27. Nepoznali, že k nim mluvil o Otci.
28. Ježíš [jim] řekl: “Až vyvýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že Já jsem a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil [můj] Otec.
29. A ten, kdo mne poslal, je se mnou; nezanechal mne samotného, protože já stále činím to, co se jemu líbí.”
30. Když toto mluvil, mnozí v něho uvěřili.