22. Zástup, který zůstal na druhé straně moře, si druhého dne všiml, že tam nebyl jiný člun než ten jeden, [do kterého nastoupili jeho učedníci,] a že Ježíš nevstoupil se svými učedníky do lodi, ale že jeho učedníci odjeli sami.
23. Jiné čluny z Tiberiady [však] připluly blízko k místu, kde pojedli chléb, když Pán vzdal díky.
24. Když tedy zástup uviděl, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, nastoupili do člunů a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
25. Když ho na druhé straně moře nalezli, řekli mu: “Rabbi, kdy ses sem dostal?”
26. Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, pravím vám, hledáte mne ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli z těch chlebů a nasytili jste se.
27. Pracujte ne pro pokrm, který hyne, nýbrž pro pokrm zůstávající k životu věčnému, který vám dá Syn člověka; neboť jemu Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.”
28. Řekli mu: “Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?”
29. Ježíš jim odpověděl: “Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.”
30. Řekli mu: “Jaké ty tedy činíš znamení, abychom je uviděli a uvěřili ti? Co konáš?
31. Naši otcové jedli v pustině manu, jak je napsáno: "Dal jim jíst chléb z nebe."”
32. Ježíš jim řekl: “Amen, amen, pravím vám, ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, nýbrž můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe.
33. Neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.”
34. Řekli mu tedy: “Pane, dávej nám tento chléb stále.”
35. Ježíš jim řekl: “Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, jistě nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.
36. Ale řekl jsem vám, že jste mne i viděli, a přece nevěříte.
37. Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.
38. Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal.
39. A toto je vůle toho, který mne poslal, abych neztratil nic z toho, co mi dal, ale vzkřísil to v poslední den.
40. Neboť toto je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já ho vzkřísím v poslední den.”