4. Ale toto jsem vám pověděl, abyste, až ta hodina přijde, měli v paměti, že jsem vám [to] řekl.” “Tyto věci jsem vám na počátku neřekl, protože jsem byl s vámi.
5. Nyní však odcházím k tomu, kdo mne poslal, a nikdo z vás se mne neptá: "Kam jdeš?"
6. Ale že jsem vám toto pověděl, zármutek naplnil vaše srdce.
7. Ale říkám vám pravdu: Je pro vás užitečné, abych odešel. Neboť neodejduli, Zastánce k vám nepřijde; odejduli, pošlu ho k vám.
8. A on, až přijde, přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu:
9. o hříchu, že nevěří ve mne,
10. o spravedlnosti, že odcházím k Otci a již mne neuvidíte,
11. a o soudu, že vládce tohoto světa je již odsouzen.”
12. “Ještě vám mám mnoho co říci, ale nemůžete to nyní snést.
13. Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí vám i to, co má přijít.
14. On mne oslaví, neboť z mého vezme a oznámí to vám.
15. Všechno, co má Otec, je mé; proto jsem řekl, že z mého bere a vám to oznámí.”
16. “Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uvidíte, [protože odcházím k Otci].”
17. Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: “Co znamená to, co nám říká: "Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte" a "Odcházím k Otci"?”
18. Říkali: “Co znamená to, [co říká]: "Zanedlouho"? Nevíme, co mluví.”
19. Ježíš poznal, že se ho na to chtěli ptát, a řekl jim: “Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: "Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte"?
20. Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy budete zarmouceni, ale váš zármutek se změní v radost.
21. Žena, když rodí, má zármutek, protože přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná již na soužení pro radost, že se na svět narodil člověk.
22. Tak i vy nyní máte zármutek; opět vás však uvidím a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme.
23. V té hodiněse mě nebudete na nic ptát. Amen, amen, pravím vám: Jestliže o něco požádáte Otce v mém jménu, dá vám to.