9. Abíšaj, syn Serújin, řekl králi: Proč by měl tento mrtvý pes proklínat mého pána a krále? Půjdu a srazím mu hlavu.
10. Král odpověděl: Co je vám do mě, synové Serújini? On proklíná, protože mu Hospodin řekl: Proklínej Davida, a kdo se může ptát: Proč to děláš?
11. David řekl Abíšajovi a všem svým otrokům: Vždyť i můj syn, který vzešel z mého nitra, usiluje o můj život. Čím spíše tento Benjamínec. Nechte ho být, ať proklíná, když mu to řekl Hospodin.
12. Snad Hospodin pohlédne na mé soužení a odplatí mi za jeho dnešní kletbu.
13. David se svými muži šel dále svou cestou, zatímco Šimeí šel podél něj po svahu hory, stále proklínal a házel po něm kameny a hlínu.
14. Král a všechen lid, který byl s ním, přišel vyčerpaný k Jordánu a tam si oddechli.
15. Abšalóm i všechen lid, všichni Izraelci, přišli do Jeruzaléma; také Achítofel byl s ním.
16. Stalo se, že když Davidův přítel Chúšaj Arkijský přišel k Abšalómovi, řekl Chúšaj Abšalómovi: Ať žije král, ať žije král!
17. Abšalóm se zeptal Chúšaje: To je oddanost tvému příteli? Proč jsi nešel se svým přítelem?