8. Král řekl, aby udělali jednu truhlu a dali ji zvenku do brány Hospodinova domu.
9. Potom rozhlásili v Judsku a v Jeruzalémě, aby přinášeli Hospodinu daň, kterou ustanovil Izraeli v pustině Boží otrok Mojžíš.
10. Všichni předáci a všechen lid se radovali, přinášeli daň a házeli do truhly, až byla plná.
11. I stalo se, když přinesli prostřednictvím lévitů truhlu ke královskému dozorci a když viděli, že je tam již mnoho stříbra, přišel královský písař a dohlížitel vrchního kněze, vyprázdnili truhlu, vzali ji a vrátili ji zpět na místo. Toto dělali den co den a nashromáždili množství stříbra.
12. Král a Jójada ho pak dávali dílovedoucím práce na Hospodinově domě. Ti najímali kameníky a řemeslníky na obnovu Hospodinova domu a také kováře a kovotepce na opravu Hospodinova domu.
13. Dílovedoucí konali svou práci, takže opravné práce pod jejich vedením postupovaly. Postavili Boží dům do původní podoby a opravili ho.
14. Když to dokončili, přinesli před krále a Jójadu zbytek stříbra. Ten z něho udělal předměty pro Hospodinův dům, předměty pro bohoslužbu a přinášení obětí, kadidlové pánvičky a jiné zlaté a stříbrné předměty. Zápalné oběti se přinášely v Hospodinově domě ustavičně po všechny Jójadovy dny.
15. Jójada zestárl, byl sytý dnů a zemřel. Bylo mu sto třicet let, když zemřel.
16. Pohřbili ho spolu s králi v Městě Davidově, protože prokazoval dobro Izraeli, Bohu i jeho domu.
17. Po Jójadově smrti však přišla judská knížata a klaněla se králi. Tehdy je král uposlechl.
18. Opustili dům Hospodina, Boha svých otců, a sloužili posvátným kůlům a modlářským zpodobeninám. Kvůli tomuto jejich provinění dopadlo na Judsko a Jeruzalém rozhořčení.
19. Posílal jim proroky, aby je obrátili zpět k Hospodinu. Varovali je, ale oni neposlouchali.
20. A Duch Boží vyzbrojil Zekarjáše, syna kněze Jójady. Postavil se před lid a řekl jim: Toto praví Bůh: Proč přestupujete Hospodinovy příkazy? Neuspějete! Protože jste opustili Hospodina, on opustí vás.
21. Spikli se proti němu a na nádvoří Hospodinova domu na něj z králova příkazu házeli kamení.
22. Král Jóaš nepamatoval na milosrdenství, které mu prokázal jeho otec Jójada, a zabil jeho syna. Když Zekarjáš umíral, řekl: Ať pohledí na to Hospodin a povolá ho k odpovědnosti.
23. I stalo se na konci roku, že proti němu vytáhlo aramejské vojsko. Přitáhli do Judska a Jeruzaléma, pozabíjeli z lidu všechny předáky lidu a všechnu kořist po nich poslali králi do Damašku.