18. Dále řekl: Proč můj pán pronásleduje svého otroka? Co jsem udělal? Jaké zlo je při mně?
19. Nyní ať vyslechne můj pán a král slova svého otroka: Jestliže tě proti mně podněcuje Hospodin, ať přijme přídavnou oběť. Jestliže však lidé, ať jsou prokletí před Hospodinem, neboť mě dnes vyhnali, abych neměl podíl na Hospodinově dědictví, se slovy: Jdi sloužit jiným bohům.
20. A nyní ať nepadne má krev na zem pryč z Hospodinovy přítomnosti. Vždyť izraelský král vytáhl, aby hledal jednu blechu, jako se honí koroptev v horách.
21. Nato Saul řekl: Zhřešil jsem. Vrať se, můj synu Davide. Neudělám ti již nic zlého, za to, že sis dnes vážil mého života. Ano, jednal jsem bláznivě a převelice jsem zbloudil.
22. David odpověděl: Zde je královo kopí. Ať přijde někdo ze služebníků a vezme si ho.
23. Ať Hospodin odplatí každému za jeho spravedlnost a věrnost. Když tě dnes Hospodin vydal do mé ruky, nechtěl jsem vztáhnout ruku na Hospodinova pomazaného.