16. Tak Jónatan uzavřel s domem Davidovým smlouvu a dodal: Ať Hospodin vyžaduje její naplnění i skrze Davidovy nepřátele.
17. Jónatan znovu zapřísahal Davida při své lásce k němu, protože ho miloval jako sám sebe.
18. Jónatan mu řekl: Zítra je novoluní. Budeš postrádán, protože tvé sedadlo bude prázdné.
19. Třetího dne rychle sestup, jdi na místo, kde ses ukrýval v den činu, a zůstaň u kamene Ezelu.
20. Já vystřelím tři šípy v tu stranu, jako bych střílel na terč.
21. Pak zrovna pošlu služebníka se slovy: Jdi a najdi šípy. Jestliže služebníkovi jasně řeknu: Podívej, šípy jsou blíž k tobě, seber je, pak přijď, protože to znamená pokoj pro tebe a nic ti nehrozí, jakože živ je Hospodin.
22. Jestliže však mladíkovi řeknu: Podívej, šípy jsou dál od tebe, jdi, protože tě Hospodin posílá pryč.
23. Ohledně věci, o které jsme se já a ty domluvili, ať je Hospodin svědkem mezi mnou a tebou navěky.
24. David se pak ukryl na poli. Když nastalo novoluní, král zasedl za stůl k jídlu.
25. Král seděl na svém sedadle jako jindy, na sedadle u stěny. Když Jónatan vstal, Abnér si sedl Saulovi po boku. Davidovo místo bylo prázdné.
26. Saul onen den nic nepověděl, neboť si řekl: Něco se mu přihodilo, je nečistý, ano, není čistý.
27. Stalo se, že příští den, druhý den nového měsíce, bylo Davidovo místo zase prázdné. Saul řekl Jónatanovi, svému synu: Proč nepřišel syn Jišajův ani včera ani dnes ke stolu?
28. Jónatan Saulovi odpověděl: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení jít do Betléma.
29. Řekl: Propusť mne, prosím, neboť máme ve městě rodinnou oběť a můj bratr mi to přikázal. A tak jestliže jsem nalezl milost ve tvých očích, nech mě odejít, abych viděl své bratry. Proto nepřišel ke královskému stolu.
30. Saul vzplál proti Jónatanovi hněvem a řekl mu: Ty synu zvrácené odbojnice. Vždyť jsem to věděl, že je ti milý syn Jišajův, ke tvé hanbě a k hanbě nahoty tvé matky.