29. Nato vytáhl izraelský král s judským králem Jóšafatem proti Rámotgileádu.
30. Izraelský král řekl Jóšafatovi: Chci se přestrojit a tak jít do boje, ale ty si obleč své roucho. Izraelský král se přestrojil a šel do boje.
31. Aramejský král přikázal svým třiceti dvěma velitelům vozby: Nebojujte proti malému ani velkému, jenom proti samotnému izraelskému králi.
32. I stalo se, když velitelé vozby uviděli Jóšafata, že si řekli: To je jistě izraelský král! A zabočili, aby bojovali proti němu. Jóšafat volal o pomoc.
33. I stalo se, když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něj.
34. Tu kdosi nahodile napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi spoje pancíře. Král řekl svému vozataji: Obrať koně a odvez mě z bojiště, protože jsem raněn.
35. Zatímco boj onoho dne silně vzplál, král zůstal podepřený na voze naproti Aramejcům a večer zemřel. Krev z rány vytekla na podlahu vozu.
36. Po západu slunce proběhlo vojskem volání: Každý do svého města, každý na své území.
37. Tak král zemřel a byl přivezen do Samaří. Krále pohřbili v Samaří.
38. Když oplachovali vůz u samařského rybníka, psi chlemtali jeho krev (tam, kde se prostitutky umývaly), podle Hospodinova slova, které promluvil.
39. Ostatní Achabovy činy a všechny věci, které činil, dům ze slonoviny, který postavil, a všechna města, která postavil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.