11. Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12. Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
13. Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
14. Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
15. Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
16. Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.