19. Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
20. Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
21. Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
22. Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
23. Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
24. Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
25. Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
26. I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
27. Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
28. Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
29. Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
30. Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
31. Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
32. Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
33. Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
34. Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
35. I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
36. Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
37. Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.