9. Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10. Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11. A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12. Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13. Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14. Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15. A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.