5. Jížto Rut řekla: Cokoli mi rozkážeš, učiním.
6. Šla tedy na to humno, a učinila všecko, což jí rozkázala svegruše její.
7. Když pak pojedl Bóz a napil se, a rozveselilo se srdce jeho, šel spáti vedlé stohu; přišla i ona tiše, a pozdvihši pláště u noh jeho, položila se.
8. A když bylo o půl noci, ulekl se muž ten a zchopil se, a aj, žena leží u noh jeho.
9. I řekl: Kdo jsi ty? A ona odpověděla: Já jsem Rut, děvka tvá. Vztáhni křídlo pláště svého na děvku svou, nebo příbuzný jsi.
10. A on řekl: Požehnaná jsi ty od Hospodina, dcero má. Větší jsi nyní pobožnosti dokázala, nežli prvé, že jsi nehledala mládenců bohatých aneb chudých.