1. Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista,
2. Skrze něhož i přístup měli jsme věrou k milosti této, kterouž stojíme. A chlubíme se nadějí slávy Boží.
3. A ne toliko nadějí, ale také chlubíme se souženími, vědouce, že soužení trpělivost působí,
4. A trpělivost zkušení, zkušení pak naději,
5. A nadějeť nezahanbuje. Nebo láska Boží rozlita jest v srdcích našich skrze Ducha svatého, kterýž dán jest nám.
6. Kristus zajisté, když jsme my ještě mdlí byli, v čas příhodný za bezbožné umřel.
7. Ješto sotva kdo za spravedlivého umře, ač za dobréhoť by někdo snad i umříti směl.