14. Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15. Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16. Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17. Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18. Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19. Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20. Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21. Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22. Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23. Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.