15. Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16. Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17. Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18. Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19. Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20. Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21. Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22. Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23. Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.