2. Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3. Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4. Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5. Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6. Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7. Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8. Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9. Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?