7. Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8. Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9. Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10. Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11. Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12. Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13. Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14. Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15. Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.