27. Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28. Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29. Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30. Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31. Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32. Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.