4. Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
5. A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
6. A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
7. A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
8. Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
9. A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
10. A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
11. Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
12. A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
13. Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
14. Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
15. Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
16. I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
17. Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
18. Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
19. A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
20. Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.