5. Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
6. A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
7. Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8. Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9. Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
10. A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
11. Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
12. Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
13. A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
14. Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
15. I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
16. Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
17. Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
18. Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.