5. Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým pak evangelium se zvěstuje.
6. A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně.
7. A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící?
8. Aneb co jste vyšli viděti? Zda člověka měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou.
9. Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.
10. Tentoť jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou.
11. Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele; ale kdo jest menší v království nebeském, jestiť větší nežli on.
12. Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je.
13. Nebo všickni Proroci i Zákon až do Jana prorokovali.
14. A chcete-li přijmouti: Onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl.
15. Kdo má uši k slyšení, slyš.
16. Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobno jest dětem, sedícím na ryncích, a kteříž na tovaryše své volají,
17. A říkají: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste.
18. Přišel zajisté Jan, nejeda ani pije, a oni řkou: Ďábelství má.
19. Přišel Syn člověka, jeda a pije, a oni řkou: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých.
20. Tehdy počal přimlouvati městům, v nichžto činěni jsou jeho mnozí divové, že pokání nečinili.