9. Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.
10. Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.
11. I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.
12. A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.
13. A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.
14. I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
15. Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.
16. I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.
17. A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?
18. Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,
19. Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.
20. A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.
21. I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?
22. I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.