23. A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
24. I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.
25. (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
26. A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
27. Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.
28. Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
29. A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
30. A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
31. I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
32. I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila.