27. I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
28. Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.
29. Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.
30. Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.
31. Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
32. Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec.
33. Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.
34. Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.
35. Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno;
36. Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.
37. A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.