Lukáš 22:14-26 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

14. A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.

15. I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.

16. Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.

17. A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.

18. Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.

19. A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.

20. Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.

21. Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.

22. A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.

23. Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.

24. Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.

25. On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.

26. Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.

Lukáš 22