1. Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
2. Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
3. Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
4. A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
5. Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
6. I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.