14. A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
15. I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16. Pověděl jim také i podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17. I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18. I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19. A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
20. I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21. Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.