5. Blázen skládá ruce své, a jí maso své, říkaje:
6. Lepší jest plná hrst s odpočinutím,nežli přehršlí plné s prací a trápením ducha.
7. Opět obrátiv se, viděl jsem jinou marnost pod sluncem:
8. Jest samotný někdo, nemaje žádného, ani syna, ani bratra, a však není konce všeliké práci jeho, ani oči jeho nemohou se nasytiti bohatství. Nepomyslí: Komu já pracuji, tak že i životu svému ujímám pohodlí? I to také jest marnost a bídné zaneprázdnění.
9. Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své.
10. Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl.
11. Také budou-li dva spolu ležeti, zahřejí se, ale jeden jak se zahřeje?