24. Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25. Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26. Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27. Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28. Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29. Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?