15. Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
16. Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
17. Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
18. Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
19. Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
20. Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
21. Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
22. Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
23. Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.