Job 21:2-11 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

2. Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.

3. Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.

4. Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?

5. Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.

6. Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.

7. Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?

8. Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.

9. Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.

10. Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.

11. Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.

Job 21